Obchůzka Tří králů 6. ledna

Dříve tří malých chlapců školáků, dnes i dospělých mužů oblečených v bílých delších košilích s vysokými čepicemi na hlavách, má stále kolední charakter. V každém domě zazpívají tříkrálovskou koledu, napíší na dveře K + M + B a letopočet, za což jsou uhoštěni a obdarováni. Koledníci obchází nejen vesnice, ale i čtvrtě větších měst.

Fašank, masopust, končiny, ostatky, to jsou názvy pro slavnosti, konané na přelomu měsíce února a března ve většině obcí Uherskohradišťska a Uherskobrodska. Muzikanti, krojovaná chasa a masky jsou hlavními protagonisty obřadní obchůzky. K nejzajímavějším patří obchůzky v obcích Nezdenice, Záhorovice, Huštěnovice, Boršice, v Komni a v mnoha dalších. V obci Strání se každoročně při této příležitosti koná Festival Fašanku.

Obřadní obchůzka o Smrtné neděli, s tradičním vynášením Mařeny ; Smrtky a obřadním topením v potoce, se dodnes traduje v obci Veletiny, Hradčovice, Drslavice, Staré Město a dalších. Na ni navazuje obchůzka s létečky - ozdobenými májkami- Za své koledování jsou děvčátka obdarována.

Velikonoční svátky začínají tzv. pašijovým týdnem. Od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty obcházejí chlapci s klepači a hrkači vesnici nebo její části a koledují. Obchůzka se provádí v mnoha obcích na Uherskohradišťsku ; Topolné, Jarošově, Jalubí, Bílovicích, Babicích apod. Na Velký pátek odpoledne v Tupesích na Velehradě a v Modré honí chlapci Jidáše. Skupina chlapců, s jedním přestrojeným v kožichu se začerněnou tváří, chodí po domech v obci a koledují.

V pondělí velikonoční se koná šlahačková obchůzka, které se zúčastňují jen muži a mladí chlapci z obce. Již tradičně je vidět chlapce, kteří jsou oblečení v kroji, obcházet nebo objíždět na voze obce, kde bydlí děvčata ze souborů Kunovjan, Olšava, Dolina aj. Chlapci se žilami spletenými z vrbových prutů šlehají děvčata, za což jsou pohoštění nebo dostávají malý dárek - malované vajíčko; kraslici.

Stavění máje, v poslední dubnový den, je slavností svobodné mládeže, nebo některého spolku v obci, nejčastěji hasičů. Každá obec si tuto událost pojímá více či méně slavnostně. K nejobřadnějším patří stavění máje v Kněžpoli, Topolné apod. Podobná slavnost probíhá v obcích i na konci měsíce května, kdy se máj kácí.

Slavnost jízdy králů se konávala na Svatodušní pondělí. Ustálený termín této slavnosti je v současné době jen ve Vlčnově (poslední neděli v měsíci květnu). I v Kunovicích a Hluku, kde jsou pohyblivé termíny této slavnosti, má jízda několik jezdců na ozdobených koních, včele s králem a dvěma pobočníky. Velmi poutavá slavnost je cílem mnoha našich i zahraničních návštěvníků.

Církevní slavnost Božího Těla se koná deset dnů po Svatodušních svátcích. V některých obcích je pojatá v tradičním duchu; se slavnostním průvodem, v kterém kněz pod baldachýnem nese monstranci, s korouhvemi a praporci, s řadou krojovaných dětí a mládeže.

Poutě na Barborku (na svátek Nejsvětější Trojice - týden po svátku sv. Ducha) nebo na Velehrad (5. července ; na svátek sv. Cyrila a Metoděje) jsou mnohdy zážitkem pro milovníky poutní atmosféry, se stánky, kolotoči, ale i s účastníky oblečenými v kroji.

Dožínkové slavnosti, konané na počest dobře sklizené úrody, pořádají některé obce v jednom z posledních srpnových víkendů (Míkovice, Kněžpole). Slavnostní průvod místní mládeže, ale i dospělých s ozdobenými srpy, kosami a dožínkovými věnci je ukončen vystoupením, vztahujícím se k polním pracím, především sklizni.

Nejčastějším obdobím hodů je podzim. Na Uherskohradišťsku se koná ve většině obcí hody s právem, pojící s k oslavám patrona kostela, v den svátku sv. Václava - 28. září (Kunovice, Ostrožská Nová Ves), Michala - 29. září (Staré Město), Martina ; 11. listopadu (Buchlovice, Březolupy), Kateřiny ; 24. listopadu (Kudlovice) nebo třetí neděli v říjnu se slaví tzv. hody císařské (Osvětimany, Boršice, Nedakonice apod.). Podobný ráz mají i ty, které se pořádají v den vysvěcení kostela (Vésky; 1. neděli v září, Kostelany 2. neděli v září, Polešovice ; 2. neděli v říjnu). Slavnost hodů se koná vždy v nejbližší sobotu svátku; v neděli slavnost hodů pokračuje obvykle hodovou obchůzkou. Slavnost vrcholí vozením berana, které je součástí sobotní (Sady), nedělní (Topolná, Kunovice) nebo pondělí obřadní obchůzky (Míkovice).

Předvánoční období je spojeno s mikulášskými obchůzkami, které se tradují ve všech obcích na Uherskohradišťsku. Mikulášská družina se spouští po zlatém řetězu v předvečer svátku na hlavním hradišťském náměstí. V některých obcích v předvečer svátku sv. Lucie obcházejí bíle zahalené postavy Lucek, jejíž magická a ochranná moc se změnila jen na strašení dětí.